{"id":17,"date":"2014-08-16T15:39:39","date_gmt":"2014-08-16T13:39:39","guid":{"rendered":"http:\/\/www.sklenarice.com\/?page_id=17"},"modified":"2014-09-15T22:48:46","modified_gmt":"2014-09-15T20:48:46","slug":"historie-obce","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/historie\/historie-obce\/","title":{"rendered":"Historie obce"},"content":{"rendered":"<div style=\"text-align: justify;\">Vznik obce Sklena\u0159ice spad\u00e1 do druh\u00e9 poloviny 14. stolet\u00ed, do doby p\u0159ed 600 lety, kdy za\u010dalo soustavn\u011bj\u0161\u00ed os\u00eddlov\u00e1n\u00ed pohrani\u010dn\u00edch hor. V d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed dob\u011b byl zdej\u0161\u00ed pomezn\u00ed prales chr\u00e1n\u011bn jako p\u0159irozen\u00e1 hradba zem\u011b a nesm\u011bl b\u00fdt rub\u00e1n. Postupn\u011b se v\u0161ak toto \u00fazem\u00ed, p\u016fvodn\u011b majetek kr\u00e1lovsk\u00fd, dostalo do vlastnictv\u00ed feud\u00e1ln\u00edch p\u00e1n\u016f, kte\u0159\u00ed ho za\u010dali hospod\u00e1\u0159sky vyu\u017e\u00edvat. Zdej\u0161\u00ed kraj pat\u0159il rodu Markvartic\u016f, p\u00e1n\u016f z Vald\u0161tejna.<br \/>\nP\u0159i os\u00eddlov\u00e1n\u00ed se zde st\u00fdkal samovoln\u00fd migra\u010dn\u00ed pohyb obyvatelstva se z\u00e1m\u011brnou kolonizac\u00ed. Tato kolonizace p\u0159iv\u00e1d\u011bla do pohrani\u010d\u00ed tak\u00e9 cizince, hlavn\u011b N\u011bmce, a s nimi i pozd\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1rodnostn\u00ed probl\u00e9my. Ve zdej\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti podho\u0159\u00ed v\u0161ak p\u0159evl\u00e1dl t\u00e9m\u011b\u0159 \u00fapln\u011b \u010desk\u00fd \u017eivel. Snad jsem toho dostate\u010dn\u00fdm d\u016fkazem &#8230;<br \/>\nNejprve byly podhorsk\u00fdm hvozdem prora\u017eeny prvn\u00ed cesty. Ve zdej\u0161\u00edm kraji vedla jedna z nich od Jizery u osady P\u0159\u00edvlaka vzh\u016fru do hor sm\u011brem k dne\u0161n\u00edm P\u0159\u00edchovic\u016fm, druh\u00e1 pak od Bozkova k Jize\u0159e, kde je dne\u0161n\u00ed Jablonec nad Jizerou. Ob\u011b se prot\u00ednaly na rozlehl\u00e9m n\u00e1vr\u0161\u00ed, je\u017e tvo\u0159ilo dominantu zdej\u0161\u00edho kraje, a na n\u011bm\u017e v prvn\u00ed polovin\u011b 14. stolet\u00ed vzniklo p\u0159i t\u00e9to k\u0159i\u017eovatce m\u011bsto Vysok\u00e9 nad Jizerou.<br \/>\nT\u011bm, kdo postupovali odtud d\u00e1l sm\u011brem k severu, se naskytl na \u00fabo\u010d\u00ed horsk\u00e9ho h\u0159ebene pohled do \u0161irok\u00e9ho a hlubok\u00e9ho \u00fadol\u00ed, kter\u00e9 bylo chr\u00e1n\u011bno okoln\u00edmi vrchy p\u0159ed horsk\u00fdmi vich\u0159icemi a otev\u0159en\u00e9 jen \u00fazkou pr\u016frvou sm\u011brem na v\u00fdchod k \u0159ece Jize\u0159e. Nebylo mo\u017en\u00e9 naj\u00edt p\u0159\u00edhodn\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsto k zalo\u017een\u00ed vesnice. Byla tu nejen v\u00fdhodn\u00e1 poloha. Ze str\u00e1n\u00ed nad \u00fadol\u00edm bylo vid\u011bt na v\u0161ech stran\u00e1ch dalekou, modravou kulisu hor, je\u017e r\u00e1movala tuto kotlinu jako mohutn\u00fd, impozantn\u00ed obraz horsk\u00e9 p\u0159\u00edrody, kter\u00fd k sob\u011b p\u0159ipoutal na prvn\u00ed pohled zrak i srdce \u010dlov\u011bka. Opravdu to nen\u00ed nadnesen\u00e9, plat\u00ed to dodnes.<br \/>\nPrvn\u00ed, kdo sem p\u0159i\u0161li, byli lovci a uhl\u00ed\u0159i. T\u011bm d\u00e1val je\u0161t\u011b nedot\u010den\u00fd les ob\u017eivu. Hned za nimi sem p\u0159i\u0161li skl\u00e1\u0159i, kte\u0159\u00ed vyu\u017e\u00edvali bohatstv\u00ed d\u0159eva pro sv\u00e9 pece. P\u0159i jejich huti vyrostly d\u0159ev\u011bn\u00e9 sruby a jejich \u0159emeslo dalo vznikaj\u00edc\u00ed osad\u011b j<a href=\"http:\/\/www.sklenarice.com\/wp-content\/uploads\/2014\/08\/znak.jpg\" data-rel=\"lightbox-image-0\" data-rl_title=\"\" data-rl_caption=\"\" title=\"\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"wp-image-171 alignright\" alt=\"znak\" src=\"http:\/\/www.sklenarice.com\/wp-content\/uploads\/2014\/08\/znak.jpg\" width=\"311\" height=\"457\" \/><\/a>m\u00e9no Sklena\u0159ice. A jm\u00e9no z\u016fstalo, i kdy\u017e po \u010dase zdej\u0161\u00ed skl\u00e1\u0159sk\u00e1 hu\u0165 zanikla, kdy\u017e les v jej\u00edm okol\u00ed byl p\u0159i jej\u00edm provozu vyk\u00e1cen a skl\u00e1\u0159i ode\u0161li v\u00fd\u0161 do hor k nov\u00fdm zdroj\u016fm d\u0159eva. Ti, kdo z\u016fstali, p\u0159e\u0161li na vyk\u00e1cen\u00fdch ploch\u00e1ch k zem\u011bd\u011blstv\u00ed a na m\u00edst\u011b skl\u00e1\u0159sk\u00fdch budov vznikaly zem\u011bd\u011blsk\u00e9 usedlosti. Les d\u00e1le ustupoval, tentokr\u00e1t pol\u00edm a luk\u00e1m. Kdy\u017e se pozd\u011bji osada stala samostatnou obc\u00ed, p\u0159ijala do sv\u00e9ho obecn\u00edho znaku jako symbol sv\u00e9ho skl\u00e1\u0159sk\u00e9ho p\u016fvodu zpodoben\u00ed skl\u00e1\u0159sk\u00e9 hut\u011b se \u017eeb\u0159\u00edkem a jako v\u00fdraz trval\u00e9ho zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed l\u00edpu se zahr\u00e1dkou a pt\u00e1ky.<br \/>\nTolik o po\u010d\u00e1tc\u00edch obce z kus\u00fdch zpr\u00e1v ze 14. stolet\u00ed. Z dal\u0161\u00edch dokument\u016f vysv\u00edt\u00e1, \u017ee se tato osada rozr\u016fstala pom\u011brn\u011b pomalu, \u017ee je\u0161t\u011b v 15. stolet\u00ed m\u011bla jen 14 dom\u016f a p\u0159i prvn\u00edm \u010d\u00edslov\u00e1n\u00ed v roce 1770, tedy zhruba za 400 let od sv\u00e9ho zalo\u017een\u00ed, jen 52 \u010d\u00edsel. Je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee dal\u0161\u00ed populaci nep\u0159\u00edzniv\u011b ovlivnila l\u00e9ta 1771-1772, kdy vypukl v zemi hlad a mor. Z t\u00e9to doby z\u016fstalo ve zdej\u0161\u00edm kraji hromadn\u00e9 poh\u0159ebi\u0161t\u011b u silnice, vedouc\u00ed ze Sklena\u0159ic do Vysok\u00e9ho nad Jizerou, v m\u00edst\u011b, kde je odbo\u010dka ke Stanov\u00e9mu.<br \/>\nPrvn\u00ed os\u00eddlen\u00ed se z\u0159ejm\u011b soust\u0159edilo v horn\u00ed \u010d\u00e1sti osady, p\u0159i cest\u011b vedouc\u00ed z Vysok\u00e9ho nad Jizerou do Pasek nad Jizerou. Byla to cesta se zna\u010dnou dopravou, nebo\u0165 p\u0159i n\u00ed vznikly dv\u011b kov\u00e1rny a tr\u017en\u00ed st\u0159edisko, jemu\u017e se dodnes \u0159\u00edk\u00e1 &#8220;Trhovice&#8221;. Jeliko\u017e v t\u00e9 dob\u011b byly hranicemi obc\u00ed zpravidla vodn\u00ed toky, sahal katastr Sklena\u0159ic na jedn\u00e9 stran\u011b a\u017e k Jize\u0159e. Sou\u010d\u00e1st\u00ed obce se tak stala i mal\u00e1 osada Blansko, le\u017e\u00edc\u00ed na prav\u00e9m b\u0159ehu Jizery a odd\u011blen\u00e1 od vlastn\u00ed obce lesnat\u00fdm n\u00e1vr\u0161\u00edm. S Blanskem m\u011bla obec rozlohu 736 ha, z toho Blansko m\u011blo cca 200 ha. O typicky horsk\u00e9m ter\u00e9nu sv\u011bd\u010d\u00ed skute\u010dnost, \u017ee nejni\u017e\u0161\u00ed m\u00edsto obce v Blansku u Jizery m\u00e1 465 m.n.m. a nejvy\u0161\u0161\u00ed na tzv. &#8220;Rovn\u00edch&#8221; 774 m.n.m. Na sklena\u0159ick\u00fdch vr\u0161\u00edch, zvan\u00fdch &#8220;Tom\u00e1\u0161ova vrcha&#8221;, stoj\u00ed &#8220;Tom\u00e1\u0161\u016fv k\u0159\u00ed\u017e&#8221;, zn\u00e1m\u00fd v m\u00edst\u011b i okol\u00ed jako orienta\u010dn\u00ed bod. O dob\u011b a motivu jeho postaven\u00ed nejsou zpr\u00e1vy.<br \/>\nObec pat\u0159ila pod semilskou vrchnost a ani jej\u00ed odlehlost ji nechr\u00e1nila p\u0159ed t\u00edhou tehdej\u0161\u00edch poddansk\u00fdch pom\u011br\u016f a soci\u00e1ln\u00edm a n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm \u00fatiskem. P\u0159itom samotn\u00e9 existen\u010dn\u00ed podm\u00ednky v horsk\u00e9m zem\u011bd\u011blstv\u00ed byly velmi tvrd\u00e9. V jin\u00fdch z\u00e1znamech o t\u00e9 dob\u011b se uv\u00e1d\u00ed, \u017ee v obci &#8220;se p\u011bstuje \u017eito, oves, sm\u011bsky, vikve, brambory, len, \u010derven\u00e9 zel\u00ed, ve velk\u00e9m mno\u017estv\u00ed louky, hov\u011bz\u00ed dobytek a kozy. V\u010dela\u0159stv\u00ed m\u00edrn\u00e9. V \u0160acht\u00e1ch mezi Vysok\u00fdm nad Jizerou a Sklena\u0159icemi se t\u011b\u017eila tuha. Jest provozov\u00e1no dom\u00e1c\u00ed tkalcovstv\u00ed, r\u016fzn\u00e1 \u0159emesla a zem\u011bd\u011blstv\u00ed, v\u0161e v mal\u00e9m mno\u017estv\u00ed. V\u0161eobecn\u011b jen b\u00edda panuje, podivno, \u017ee lid\u00e9 v\u016fbec svoje majetky ochr\u00e1n\u00ed.&#8221;<br \/>\nVesnice, zapadl\u00e1 v hor\u00e1ch, v zim\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 od\u0159\u00edznut\u00e1 od \u017eivota uvnit\u0159 zem\u011b, \u017eila sv\u00fdm vlastn\u00edm \u017eivotem, mnoho lid\u00ed se z n\u00ed po cel\u00fd \u017eivot nedostalo d\u00e1l ne\u017e do sousedn\u00ed obce. Chyb\u011bly tak\u00e9 komunikace, obec spojovaly s okol\u00edm jen vozov\u00e9 cesty nebo p\u011b\u0161iny. Ani za prac\u00ed se jinam nedoch\u00e1zelo, nanejv\u00fd\u0161e na \u010das na tovary\u0161skou &#8220;zku\u0161enou&#8221;. A tak se d\u00e1l do sv\u011bta dostali jen mu\u017ei, kte\u0159\u00ed byli odvedeni do rakousk\u00e9 arm\u00e1dy.<br \/>\nP\u0159esto tato odlehlost neizolovala obec p\u0159ed pokrokov\u00fdmi a kulturn\u00edmi proudy, jak je tehdej\u0161\u00ed doba p\u0159in\u00e1\u0161ela, i kdy\u017e sem p\u0159ich\u00e1zely opo\u017ed\u011bn\u011b. Ze \u0161koln\u00ed kroniky se dozv\u00edd\u00e1me, \u017ee v roce 1774 bylo zah\u00e1jeno &#8220;\u0161koln\u00ed vyu\u010dov\u00e1n\u00ed v \u010dase postn\u00edm&#8221;, od roku 1811 pak pravideln\u00e9 vyu\u010dov\u00e1n\u00ed s prvn\u00edm definitivn\u00edm u\u010ditelem Michalem Ne\u010d\u00e1skem z Vysok\u00e9ho nad Jizerou. Obec p\u0159itom jen t\u011b\u017ece zaji\u0161\u0165ovala z\u00e1kladn\u00ed podm\u00ednky pro vzd\u011bl\u00e1n\u00ed sv\u00fdch d\u011bt\u00ed, \u0161kola nem\u011bla svou budovu, u\u010dilo se po domech. Jedn\u00edm z m\u00edst, kde byla \u0161kola p\u0159echodn\u011b um\u00edst\u011bna, byl tak\u00e9 d\u016fm \u010d\u00edslo 11, rodi\u0161t\u011b zn\u00e1m\u00e9ho paseck\u00e9ho preceptora V\u011bnceslava Metelky.<br \/>\nV v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edm zm\u011bn\u00e1m do\u0161lo ve druh\u00e9 polovin\u011b minul\u00e9ho stolet\u00ed, po roce 1848, kdy politick\u00fd, hospod\u00e1\u0159sk\u00fd a kulturn\u00ed \u017eivot zem\u011b dostal po zru\u0161en\u00ed zbytk\u016f poddanstv\u00ed a roboty prud\u0161\u00ed sp\u00e1d a m\u011bl ohlas i v pohrani\u010dn\u00edch oblastech.<br \/>\nVe Sklena\u0159ic\u00edch bylo prvn\u00ed zn\u00e1mkou zm\u011bn\u011bn\u00fdch pom\u011br\u016f postaven\u00ed \u0161koln\u00ed budovy v roce 1856. Byla jen d\u0159ev\u011bn\u00e1 a o jedn\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b, ale znamenala novou etapu ve vyu\u010dov\u00e1n\u00ed t\u00edm, \u017ee skon\u010dilo provizorium v um\u00edst\u011bn\u00ed u\u010debny. To u\u017e se po\u010det obyvatel obce rozrostl na 711 (bez Blanska, kde jich bylo 156) a \u0161koln\u00edch d\u011bt\u00ed bylo 135. Obec s chud\u00fdmi poplatn\u00edky i nyn\u00ed hledala t\u011b\u017ece pot\u0159ebn\u00e9 prost\u0159edky, tak\u017ee teprve v roce 1878 byla p\u0159istav\u011bna a otev\u0159ena druh\u00e1 t\u0159\u00edda. V\u00fdznamn\u00e9 slovo m\u011bl p\u0159i t\u011bchto investic\u00edch jako nejv\u011bt\u0161\u00ed poplatn\u00edk n\u011bmeck\u00fd tov\u00e1rn\u00edk Johan Kuna z Blanska, kter\u00fd ov\u0161em nem\u011bl z\u00e1jem na rozvoji \u010desk\u00e9 obce.<br \/>\nPostupn\u011b se v\u0161ak rozv\u00edjel i kulturn\u00ed a spolkov\u00fd \u017eivot. Byla zalo\u017eena obecn\u00ed knihovna jako jedna z prvn\u00edch na Semilsku. Mo\u017enost spolkov\u00e9ho \u017eivota dala vznik i divadelnictv\u00ed. Prvn\u00ed zm\u00ednka o divadle v obci je z roku 1864, kdy v\u00fdt\u011b\u017eek z divadeln\u00edho p\u0159edstaven\u00ed byl v\u011bnov\u00e1n ve prosp\u011bch \u0161koly. Stejn\u011b tak v roce 1871, kdy byly sehr\u00e1ny dv\u011b divadeln\u00ed hry na podporu \u0161koln\u00ed knihovny a d\u011btem na v\u00fdlety. Ukazuje se, \u017ee \u0161kola byla st\u0159edem pozornosti a p\u00e9\u010de ob\u010dan\u016f.<br \/>\nObec \u017eila tak\u00e9 politicky. Ji\u017e v roce 1848 a pak v dob\u011b protirakousk\u00fdch meeting\u016f v severov\u00fdchodn\u00edch \u010cech\u00e1ch v roce 1868 jsou zm\u00ednky o aktivit\u00e1ch zdej\u0161\u00edch ob\u010dan\u016f. Jeden z prvn\u00edch meeting\u016f byl v \u010dervenci na vrchu Lev\u00edn\u011b u Nov\u00e9 Paky a v srpnu do\u0161lo pak dvakr\u00e1t k velk\u00fdm lidov\u00fdm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00edm a manifestac\u00edm na &#8220;Petru\u0161kov\u00fdch vr\u0161\u00edch&#8221; u Vysok\u00e9ho nad Jizerou, kde se se\u0161ly tis\u00edce lid\u00ed ze \u0161irok\u00e9ho okol\u00ed. Na v\u0161ech t\u0159ech m\u011bli \u00fa\u010dast i ob\u010dan\u00e9 ze Sklena\u0159ic. Za \u00fa\u010dast na Lev\u00ednku byl mezi jin\u00fdmi potrest\u00e1n pokutou sklena\u0159ick\u00fd mlyn\u00e1\u0159 Ambro\u017e \u010cerm\u00e1k. Rakousk\u00e9 \u00fa\u0159ady, aby zabr\u00e1nily dal\u0161\u00edmu shroma\u017e\u010fov\u00e1n\u00ed, povolaly do zdej\u0161\u00edho kraje vojsko. I ve Sklena\u0159ic\u00edch byla v z\u00e1\u0159\u00ed 1868 14 dn\u00ed vojensk\u00e1 pos\u00e1dka. V n\u011bkter\u00fdch zdej\u0161\u00edch rodin\u00e1ch se uchovaly z t\u00e9 doby pam\u011btn\u00ed medaile s n\u00e1pisem &#8220;Spol\u010dujme se &#8211; nedejme se!&#8221;.<br \/>\nV obci je zaj\u00edmav\u00fd doklad tak\u00e9 o tom, \u017ee sem pronikly i zpr\u00e1vy o mezin\u00e1rodn\u00edch ud\u00e1lostech. Jedna z nich m\u011bla zvl\u00e1\u0161tn\u00ed ohlas. Byla to zpr\u00e1va o smrti habsbursk\u00e9ho prince Maxmili\u00e1na v Mexiku roku 1867. V t\u00e9 dob\u011b byl dostav\u011bn hostinec na k\u0159i\u017eovatce v horn\u00ed \u010d\u00e1sti obce a v souvislosti s touto ud\u00e1lost\u00ed dostal n\u00e1zev &#8220;Mexiko&#8221;. Stoj\u00ed za zm\u00ednku okolnost, kter\u00e1 je doslova kuriozitou. Dal\u0161\u00ed dva hostince, stoj\u00edc\u00ed proti &#8220;Mexiku&#8221;, si daly tak\u00e9 nov\u00e1 jm\u00e9na: &#8220;V Yorku&#8221; a &#8220;V Hamburku&#8221;. K dovr\u0161en\u00ed tohoto cizokrajn\u00e9ho ozna\u010den\u00ed byl vedle nich obchod &#8220;V Terstu&#8221; a sm\u011brem k P\u0159\u00edchovic\u016fm vznikla samota zvan\u00e1 &#8220;Amerika&#8221;. Jo, jen tak mimochodem, j\u00e1 osobn\u011b poch\u00e1z\u00edm z toho Hamburku &#8230;<br \/>\nV n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech do\u0161lo k dal\u0161\u00edmu rozmachu spolkov\u00e9ho \u017eivota. V roce 1888 vznikl ve Sklena\u0159ic\u00edch sbor dobrovoln\u00fdch hasi\u010d\u016f, roku 1901 byla zalo\u017eena t\u011blocvi\u010dn\u00e1 jednota Sokol a p\u0159ibli\u017en\u011b ve stejn\u00e9 dob\u011b vznikl i \u017eensk\u00fd spolek &#8220;Svornost&#8221;, kter\u00fd sdru\u017eoval hlavn\u011b mlad\u00e9 \u017eeny a d\u00edvky.<br \/>\nS hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm rozvojem zem\u011b ve druh\u00e9 polovin\u011b minul\u00e9ho stolet\u00ed souvisela i v\u00fdstavba komunika\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b, kter\u00e1 byla roz\u0161i\u0159ov\u00e1na i do horsk\u00fdch oblast\u00ed. V letech 1854-56 byla postavena silnice z Trutnova do Liberce vedouc\u00ed p\u0159es horn\u00ed \u010d\u00e1st Sklena\u0159ic d\u00e1l k P\u0159\u00edchovic\u016fm. V letech 1866-1872 byla vybudov\u00e1na pojizersk\u00e1 silnice z Ponikl\u00e9 a\u017e k Nov\u00e9mu Sv\u011btu a jej\u00ed odbo\u010dka z Jablonce nad Jizerou do Sklena\u0159ic. T\u00edm dostala obec pot\u0159ebn\u00e9 zapojen\u00ed na hlavn\u00ed dopravn\u00ed trasy t\u00e9to oblasti.<br \/>\nV tomto obdob\u00ed se postupn\u011b m\u011bnilo i zam\u011bstn\u00e1n\u00ed obyvatelstva. Textiln\u00ed v\u00fdroba se koncentrovala do n\u011bkolika velk\u00fdch podnik\u016f a dom\u00e1c\u00ed tkalcovstv\u00ed jim ustupovalo. Do tov\u00e1ren chodili nejen mu\u017ei, ale i \u017eeny. Lid\u00e9 chodili p\u011b\u0161ky i do vzd\u00e1len\u00fdch pracovi\u0161\u0165, do Rokytnice nad Jizerou, Jablonce nad Jizerou, Ponikl\u00e9, ale i do Tanvaldu a Ji\u0159et\u00edna a pracovali 10,12 i v\u00edce hodin. Bylo st\u00e1le velmi obt\u00ed\u017en\u00e9 uh\u00e1jit \u017eivobyt\u00ed, hlavn\u011b v rodin\u00e1ch s v\u00edce d\u011btmi. Ur\u010dit\u00fdm p\u0159\u00ednosem byl nov\u00fd druh pr\u00e1ce, navl\u00e9k\u00e1n\u00ed koral, v\u00fdhodn\u00e9 pro \u017eeny, kter\u00e9 nemohly do tov\u00e1rny. Ale ani v\u00fdt\u011b\u017eek z pol\u00ed, ani v\u00fdd\u011blek z \u0159emesla, z tov\u00e1rny nebo z koral nesta\u010dily \u010dasto ani na nejnutn\u011bj\u0161\u00ed \u017eivotn\u00ed pot\u0159eby. A m\u00edsto starobn\u00edho nebo jin\u00e9ho soci\u00e1ln\u00edho zabezpe\u010den\u00ed byl pro star\u00e9 a pr\u00e1ce neschopn\u00e9 ob\u010dany, kte\u0159\u00ed nem\u011bli n\u011bkdy ani kde bydlet, z\u0159\u00edzen obecn\u00ed chudobinec ze zru\u0161en\u00e9ho hostince &#8220;Hamburku&#8221;.<br \/>\nNejhor\u0161\u00ed v\u0161ak teprve obec \u010dekalo. Stejn\u011b tak i celou \u010deskou zem a \u010desk\u00fd n\u00e1rod. Nejd\u0159\u00edv to byla prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka. Ze Sklena\u0159ic bylo b\u011bhem n\u00ed povol\u00e1no 223 mu\u017e\u016f. Krom\u011b t\u011bch, co byli ji\u017e p\u0159ed v\u00e1lkou v \u010dinn\u00e9 slu\u017eb\u011b. Nevr\u00e1tilo se a nebo kr\u00e1tce po n\u00e1vratu na n\u00e1sledky v\u00e1lky zem\u0159elo 45 mu\u017e\u016f. Jm\u00e9na padl\u00fdch jsou na pomn\u00edku postaven\u00e9m v obci v roce 1923. V\u00e1lka znamenala nejen ob\u011bti na \u017eivotech, ale p\u0159inesla tak\u00e9 v\u0161eobecn\u00fd nedostatek, hlad a krajn\u00ed vy\u010derp\u00e1n\u00ed. I v t\u00e9to obci s mal\u00fdmi zem\u011bd\u011blsk\u00fdmi v\u00fdnosy byly prov\u00e1d\u011bny bezohledn\u00e9 rekvizice pro arm\u00e1du.<br \/>\nRok 1918 p\u0159inesl proto \u00falevu. S\u00e1zely se l\u00edpy svobody a i ve Sklena\u0159ic\u00edch jedna takov\u00e1 dodnes roste.<br \/>\nAle ani \u017eivot v nov\u00e9 republice nebyl jednoduch\u00fd, zvl\u00e1\u0161t\u011b po roce 1929, tedy v dob\u011b hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krize. N\u00e1sledky poc\u00edtily i Sklena\u0159ice. Okoln\u00ed tov\u00e1rny omezovaly v\u00fdrobu, hospod\u00e1\u0159sk\u00fd \u017eivot se jakoby zastavil, p\u0159\u00edjmy a \u017eivotn\u00ed \u00farove\u0148 klesaly. V obci klesal po\u010det obyvatel, v roce 1935 jich bylo (bez Blanska) cca 500. No, vono to v dne\u0161n\u00ed dob\u011b nen\u00ed s po\u010dtem obyvatel lep\u0161\u00ed, sp\u00ed\u0161 naopak&#8230; ale k tomu je\u0161t\u011b dojdu.<br \/>\nP\u0159es nep\u0159\u00edze\u0148 osudu v\u0161ak obec usilovala o zlep\u0161en\u00ed \u017eivotn\u00edch podm\u00ednek sv\u00fdch ob\u010dan\u016f. V roce 1925 bylo do obce zavedeno elektrick\u00e9 osv\u011btlen\u00ed, ne v\u0161ak do v\u0161ech dom\u016f, proto\u017ee mnoz\u00ed obyvatel\u00e9 nem\u011bli na po\u0159\u00edzen\u00ed pen\u00edze. V roce 1927 byla vybudov\u00e1na velk\u00e1 betonov\u00e1 po\u017e\u00e1rn\u00ed n\u00e1dr\u017e v nejho\u0159ej\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti obce u &#8220;Tom\u00e1\u0161\u016f&#8221;. V roce 1930 byla pak postavena nov\u00e1 \u0161koln\u00ed budova. Starou \u0161kolu p\u0159evzala t\u011blocvi\u010dn\u00e1 jednota Sokol a upravila ji tak, jak ji zn\u00e1me dnes. Tedy budova s v\u00fd\u010depem, tane\u010dn\u00edm s\u00e1lem a divadeln\u00edm p\u00f3diem. Tato \u00faprava byla provedena v dob\u011b krize sv\u00e9pomoc\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ech \u010dlen\u016f Sokola i ostatn\u00edch ob\u010dan\u016f. V letech 1934-37 se pracovalo tak\u00e9 na v\u00fdstavb\u011b dal\u0161\u00ed vodn\u00ed n\u00e1dr\u017ee, je\u017e m\u011bla slou\u017eit jako koupali\u0161t\u011b, v doln\u00ed \u010d\u00e1sti obce pod &#8220;Kopcem&#8221;. Obec se sna\u017eila touto akc\u00ed \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b nahradit p\u0159id\u011blov\u00e1n\u00ed tzv. &#8220;\u017eebra\u010denek&#8221; nezam\u011bstnanosti, kter\u00e1 byla velmi t\u00ed\u017e\u00edv\u00e1. Akce byla pochopiteln\u011b v r\u00e1mci cel\u00e9ho probl\u00e9mu p\u0159\u00edli\u0161 nepatrn\u00e1 a nebyla nakonec pro nedostatek financ\u00ed dokon\u010dena. Dneska v\u0161ak koupali\u0161t\u011b m\u00e1me, i kdy\u017e by pot\u0159ebovalo asi n\u011bjakou krizi, aby ho lidi zase dali do kupy &#8230;<br \/>\n\u017divotn\u00ed podm\u00ednky byly v t\u011bchto letech st\u00e1le velmi t\u011b\u017ek\u00e9. Ve v\u011bt\u0161in\u011b v\u00fdrobn\u00edch odv\u011btv\u00ed nezam\u011bstnanost ve zna\u010dn\u00e9 m\u00ed\u0159e p\u0159etrv\u00e1vala, a tam, kde ur\u010dit\u00e9 pracovn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti z\u016fstaly, klesly mzdy pod \u017eivotn\u00ed minimum. Ale to byl probl\u00e9m cel\u00e9 republiky a nejen na\u0161\u00ed obce.<br \/>\nSpolkov\u00fd a kulturn\u00ed \u017eivot v obci, kter\u00fd prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka prakticky utlumila, se po vzniku republiky roku 1918 rozproudil prud\u010deji. Pravideln\u011b se cvi\u010dilo v Sokole a v po\u017e\u00e1rn\u00edm sboru a velmi \u010dil\u00fd ruch byl v divadelnictv\u00ed. Nejd\u0159\u00edve se cvi\u010dilo a hr\u00e1lo na s\u00e1le v &#8220;Mexiku&#8221;, od roku 1930 se stala st\u0159ediskem t\u00e9to \u010dinnosti sokolovna. P\u0159esto\u017ee v t\u00e9 dob\u011b divadlu konkuroval u\u017e biograf, zaveden\u00fd ve Vysok\u00e9m nad Jizerou i v Jablonci nad Jizerou, z\u016fstalo divadlo v obci v\u017edy prvo\u0159adou spole\u010denskou z\u00e1le\u017eitost\u00ed, kterou v\u017edy \u017eila cel\u00e1 obec. Zvl\u00e1\u0161t\u011b divadlo v p\u0159\u00edrod\u011b bylo v\u017edy netrp\u011bliv\u011b o\u010dek\u00e1v\u00e1no a nav\u0161t\u011bvov\u00e1no div\u00e1ky nejen z obce, ale i z okol\u00ed.<br \/>\nP\u0159i\u0161la t\u0159ic\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta a vnesla do \u010desk\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed obavy a nap\u011bt\u00ed. Zpr\u00e1vy o n\u00e1stupu fa\u0161ismu v N\u011bmecku, aktivizace sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f a jejich pl\u00e1ny na odtr\u017een\u00ed pohrani\u010d\u00ed zneklid\u0148ovaly. To u\u017e se dot\u00fdkalo bezprost\u0159edn\u011b i obce Sklena\u0159ic, kter\u00e1 le\u017eela na n\u00e1rodnostn\u00ed hranici. Nade\u0161la n\u00e1rodn\u00ed katastrofa v roce 1938 a skute\u010dnost p\u0159edstihla nejhor\u0161\u00ed obavy. Sklena\u0159ice, kter\u00e9 byly a\u017e na n\u011bmeck\u00e9ho tov\u00e1rn\u00edka v Blansku zcela \u010deskou obc\u00ed, byly p\u0159ipojeny k n\u011bmeck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i. Nov\u00e9 hranice je odd\u011blily od mate\u0159sk\u00e9 zem\u011b. Nov\u00e1 celnice byla na silnici sm\u011brem k Vysok\u00e9mu nad Jizerou, skoro jakoby symbolicky pobl\u00ed\u017e star\u00e9ho h\u0159bitova po moru a hladu. Po spr\u00e1vn\u00ed str\u00e1nce p\u0159ipadla obec k Jablonci nad Jizerou, pod p\u0159\u00edmou spr\u00e1vu n\u011bmeck\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f.<br \/>\nObec byla od\u0159\u00edznuta od star\u00fdch kulturn\u00edch, \u0161kolsk\u00fdch a hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch center. \u017d\u00e1ci nemohli na studie, mohli chodit nejd\u00e1l do m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161koly v Jablonci nad Jizerou. Spolkov\u00fd a kulturn\u00ed \u017eivot byl nar\u00e1z udu\u0161en. Na lidech le\u017eela t\u00edha nesvobody, t\u00edha poni\u017eov\u00e1n\u00ed p\u0159i styku s n\u011bmeck\u00fdmi org\u00e1ny, obava z budoucnosti. Tentokr\u00e1t mu\u017ei ne\u0161li do v\u00e1lky, ale na nucen\u00e9 pr\u00e1ce do \u0159\u00ed\u0161e s nejistotou, zda se vr\u00e1t\u00ed. N\u011bkte\u0159\u00ed byli odvle\u010deni do koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f. Na pomn\u00edku padl\u00fdch p\u0159ibyla po v\u00e1lce dal\u0161\u00ed jm\u00e9na &#8230;<br \/>\nNov\u00e9 hranice v\u0161ak nedok\u00e1zaly zcela p\u0159eru\u0161it styky a spojen\u00ed \u010desk\u00e9ho obyvatelstva v zabran\u00e9m \u00fazem\u00ed a v Protektor\u00e1t\u011b. Spole\u010dn\u00fd odpor k n\u011bmeck\u00e9mu fa\u0161ismu a okupaci vytv\u00e1\u0159el i jednotu ileg\u00e1ln\u00edho hnut\u00ed a odboje. Jeho st\u0159ediskem bylo v tomto kraji Vysocko.<br \/>\nS por\u00e1\u017ekami n\u011bmeck\u00e9 arm\u00e1dy, je\u017e byly p\u0159edzv\u011bst\u00ed konce Hitlerovy \u0159\u00ed\u0161e, vzr\u016fstal n\u011bmeck\u00fd teror. V \u010dervnu 1944 bylo ve Vysok\u00e9m nad Jizerou odsouzeno p\u0159i povinn\u00e9 \u00fa\u010dasti z\u00e1stupc\u016f \u010desk\u00fdch obc\u00ed ze \u0161irok\u00e9ho okol\u00ed k smrti 10 lid\u00ed za \u010dinnost proti n\u011bmeck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i. Tato ud\u00e1lost lidi ohromila, ale p\u0159itom je\u0161t\u011b v\u00edc zv\u00fd\u0161ila nen\u00e1vist k okupant\u016fm. Nikdy v minulosti nepro\u017e\u00edvalo obyvatelstvo zdej\u0161\u00edho kraje, zvl\u00e1\u0161t\u011b v zabran\u00fdch obc\u00edch, takov\u00e9 nap\u011bt\u00ed, rozechv\u011bn\u00ed a radostn\u00e9 o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, jako v posledn\u00edch t\u00fddnech t\u00e9to v\u00e1lky. Je\u0161t\u011b v t\u011bchto chv\u00edl\u00edch v\u0161ak pozn\u00e1valo obyvatelstvo jej\u00ed hr\u016fzy, kdy\u017e obcemi proch\u00e1zely v\u011bze\u0148sk\u00e9 transporty smrti. Ve Sklena\u0159ic\u00edch nocovaly tyto transporty v hostinc\u00edch v &#8220;Mexiku&#8221; a &#8220;V Yorku&#8221; a ve \u0161kole. Ob\u010dan\u00e9 p\u0159itom tajn\u011b pom\u00e1hali j\u00eddlem vyhladov\u011bl\u00fdm a zesl\u00e1bl\u00fdm v\u011bz\u0148\u016fm.<br \/>\nV b\u0159eznu 1945 byl v obci ustaven v ilegalit\u011b prvn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor. V dubnu proch\u00e1zely vesnic\u00ed odd\u00edly n\u011bmeck\u00e9 pora\u017een\u00e9 arm\u00e1dy a s nimi i skupiny n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva. Za\u010d\u00e1tkem kv\u011btna se jako hlas nov\u00e9ho \u017eivota ozvalo do hor dun\u011bn\u00ed fronty a s n\u00edm p\u0159ich\u00e1zela i Sov\u011btsk\u00e1 arm\u00e1da. Dne 8. kv\u011btna ji s ohromnou radost\u00ed uv\u00edtalo i obyvatelstvo Sklena\u0159ic.<br \/>\nPov\u00e1le\u010dn\u00e1 historie Sklena\u0159ic se nesla ve stejn\u00e9m duchu jako jinde na venkov\u011b. V roce 1952 zde bylo zalo\u017eeno zem\u011bd\u011blsk\u00e9 dru\u017estvo, kter\u00e9 se za dva roky rozpadlo a pot\u00e9 znovu obnoveno v roce 1957. V roce 1964 byly jeho pozemky a v\u00fdroba p\u0159ipojeny ke st\u00e1tn\u00edmu statku ve Vysok\u00e9m nad Jizerou. To v\u0161e bylo samoz\u0159ejm\u011b i u n\u00e1s ve Sklena\u0159ic\u00edch spojeno s k\u0159ivdami, nen\u00e1vist\u00ed a \u00famysln\u00fdm ma\u0159en\u00edm toho, co se, a na to se u\u017e dneska zapom\u00edn\u00e1, budovalo s nad\u0161en\u00edm po letech \u00fatrap. Ale j\u00e1 bych byl asi taky hodn\u011b na\u0161tvanej, kdyby n\u011bkdo p\u0159i\u0161el a sebral mn\u011b kravku a pole&#8230; Kdo v\u00ed, jak to tedy tehdy bylo s po\u017e\u00e1ry zcela nov\u00e9ho krav\u00edna v roce 1966 a nebo stodoly s \u00fapln\u011b nov\u00fdmi zem\u011bd\u011blsk\u00fdmi stroji o p\u011bt let pozd\u011bji. Mysl\u00edm si, \u017ee tohle t\u00e9ma moji generaci u\u017e netr\u00e1p\u00ed, ale st\u00e1le tu je spousta lid\u00ed, kte\u0159\u00ed byli v\u0161emi t\u011bmi p\u0159ehmaty po\u0161kozeni a jsou to pro n\u011b v\u011bci, kter\u00e9 nikdy nep\u0159ekousnou. Ale ne\u0159e\u0161\u00ed se, mysl\u00edm, p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto, v dne\u0161n\u00ed dob\u011b, kdo cht\u011bl, m\u00e1 svoje pozemky zp\u00e1tky a nebo o n\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u011b usiluje.<br \/>\nD\u016fle\u017eitou ud\u00e1lost\u00ed pro Sklena\u0159ice bylo ur\u010dit\u011b tak\u00e9 zbudov\u00e1n\u00ed m\u00edstn\u00ed prodejny potravin v letech 1967-1968 v akci &#8220;Z&#8221;. Prod\u00e1vat se za\u010dalo 3.9.1968. Od 23.8.1997 prodejna nen\u00ed v provozu a m\u00edstn\u00ed ob\u010dan\u00e9 ji\u017e mus\u00ed pro potraviny doj\u00ed\u017ed\u011bt.<br \/>\nSklena\u0159ice byly v roce 1976 p\u0159ipojeny k Vysok\u00e9mu nad Jizerou a tento stav trv\u00e1 dodnes. Po\u010det obyvatel k 4.1.2002 je 198, z toho 96 \u017een a 102 mu\u017e\u016f. Od roku 1965 doj\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed zdej\u0161\u00ed \u017e\u00e1ci na z\u00e1kladn\u00ed \u0161kolu do Vysok\u00e9ho nad Jizerou.<br \/>\nPohled na Sklena\u0159ick\u00e9 \u00fadol\u00ed ze silnice od Vysok\u00e9ho nad Jizerou je i dnes stejn\u011b p\u016fsobiv\u00fd jako tehdy, kdy\u017e si zde zvolil m\u00edsto pro us\u00eddlen\u00ed prvn\u00ed obyvatel, a ka\u017ed\u00fd ciz\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk je j\u00edm upout\u00e1n. Vesnice ji\u017e nen\u00ed ani zdaleka tak odlehl\u00e1, ale p\u0159esto j\u00ed z\u016fstala poezie kouzeln\u00e9ho horsk\u00e9ho z\u00e1kout\u00ed. Nakonec, p\u0159ij\u010fte pobejt a posu\u010fte sami.<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Vznik obce Sklena\u0159ice spad\u00e1 do druh\u00e9 poloviny 14. stolet\u00ed, do doby p\u0159ed 600 lety, kdy za\u010dalo soustavn\u011bj\u0161\u00ed os\u00eddlov\u00e1n\u00ed pohrani\u010dn\u00edch hor. V d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed dob\u011b byl zdej\u0161\u00ed pomezn\u00ed prales chr\u00e1n\u011bn jako p\u0159irozen\u00e1 hradba zem\u011b a nesm\u011bl b\u00fdt rub\u00e1n. Postupn\u011b se v\u0161ak toto \u00fazem\u00ed, p\u016fvodn\u011b majetek kr\u00e1lovsk\u00fd, dostalo do vlastnictv\u00ed feud\u00e1ln\u00edch p\u00e1n\u016f, kte\u0159\u00ed ho za\u010dali hospod\u00e1\u0159sky vyu\u017e\u00edvat. Zdej\u0161\u00ed [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":15,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"class_list":["post-17","page","type-page","status-publish","hentry"],"yoast_head":"<!-- This site is optimized with the Yoast SEO plugin v27.5 - https:\/\/yoast.com\/product\/yoast-seo-wordpress\/ -->\n<title>Historie obce - Sklena\u0159ice<\/title>\n<meta name=\"robots\" content=\"index, follow, max-snippet:-1, max-image-preview:large, max-video-preview:-1\" \/>\n<link rel=\"canonical\" href=\"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/historie\/historie-obce\/\" \/>\n<meta property=\"og:locale\" content=\"cs_CZ\" \/>\n<meta property=\"og:type\" content=\"article\" \/>\n<meta property=\"og:title\" content=\"Historie obce - Sklena\u0159ice\" \/>\n<meta property=\"og:description\" content=\"Vznik obce Sklena\u0159ice spad\u00e1 do druh\u00e9 poloviny 14. stolet\u00ed, do doby p\u0159ed 600 lety, kdy za\u010dalo soustavn\u011bj\u0161\u00ed os\u00eddlov\u00e1n\u00ed pohrani\u010dn\u00edch hor. V d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed dob\u011b byl zdej\u0161\u00ed pomezn\u00ed prales chr\u00e1n\u011bn jako p\u0159irozen\u00e1 hradba zem\u011b a nesm\u011bl b\u00fdt rub\u00e1n. Postupn\u011b se v\u0161ak toto \u00fazem\u00ed, p\u016fvodn\u011b majetek kr\u00e1lovsk\u00fd, dostalo do vlastnictv\u00ed feud\u00e1ln\u00edch p\u00e1n\u016f, kte\u0159\u00ed ho za\u010dali hospod\u00e1\u0159sky vyu\u017e\u00edvat. Zdej\u0161\u00ed [&hellip;]\" \/>\n<meta property=\"og:url\" content=\"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/historie\/historie-obce\/\" \/>\n<meta property=\"og:site_name\" content=\"Sklena\u0159ice\" \/>\n<meta property=\"article:publisher\" content=\"https:\/\/www.facebook.com\/sklenky\/\" \/>\n<meta property=\"article:modified_time\" content=\"2014-09-15T20:48:46+00:00\" \/>\n<meta property=\"og:image\" content=\"http:\/\/www.sklenarice.com\/wp-content\/uploads\/2014\/08\/znak.jpg\" \/>\n<meta name=\"twitter:card\" content=\"summary_large_image\" \/>\n<meta name=\"twitter:label1\" content=\"Odhadovan\u00e1 doba \u010dten\u00ed\" \/>\n\t<meta name=\"twitter:data1\" content=\"19 minut\" \/>\n<script type=\"application\/ld+json\" class=\"yoast-schema-graph\">{\"@context\":\"https:\\\/\\\/schema.org\",\"@graph\":[{\"@type\":\"WebPage\",\"@id\":\"https:\\\/\\\/www.sklenarice.com\\\/aktuality\\\/historie\\\/historie-obce\\\/\",\"url\":\"https:\\\/\\\/www.sklenarice.com\\\/aktuality\\\/historie\\\/historie-obce\\\/\",\"name\":\"Historie obce - Sklena\u0159ice\",\"isPartOf\":{\"@id\":\"https:\\\/\\\/www.sklenarice.com\\\/aktuality\\\/#website\"},\"primaryImageOfPage\":{\"@id\":\"https:\\\/\\\/www.sklenarice.com\\\/aktuality\\\/historie\\\/historie-obce\\\/#primaryimage\"},\"image\":{\"@id\":\"https:\\\/\\\/www.sklenarice.com\\\/aktuality\\\/historie\\\/historie-obce\\\/#primaryimage\"},\"thumbnailUrl\":\"http:\\\/\\\/www.sklenarice.com\\\/wp-content\\\/uploads\\\/2014\\\/08\\\/znak.jpg\",\"datePublished\":\"2014-08-16T13:39:39+00:00\",\"dateModified\":\"2014-09-15T20:48:46+00:00\",\"breadcrumb\":{\"@id\":\"https:\\\/\\\/www.sklenarice.com\\\/aktuality\\\/historie\\\/historie-obce\\\/#breadcrumb\"},\"inLanguage\":\"cs\",\"potentialAction\":[{\"@type\":\"ReadAction\",\"target\":[\"https:\\\/\\\/www.sklenarice.com\\\/aktuality\\\/historie\\\/historie-obce\\\/\"]}]},{\"@type\":\"ImageObject\",\"inLanguage\":\"cs\",\"@id\":\"https:\\\/\\\/www.sklenarice.com\\\/aktuality\\\/historie\\\/historie-obce\\\/#primaryimage\",\"url\":\"http:\\\/\\\/www.sklenarice.com\\\/wp-content\\\/uploads\\\/2014\\\/08\\\/znak.jpg\",\"contentUrl\":\"http:\\\/\\\/www.sklenarice.com\\\/wp-content\\\/uploads\\\/2014\\\/08\\\/znak.jpg\"},{\"@type\":\"BreadcrumbList\",\"@id\":\"https:\\\/\\\/www.sklenarice.com\\\/aktuality\\\/historie\\\/historie-obce\\\/#breadcrumb\",\"itemListElement\":[{\"@type\":\"ListItem\",\"position\":1,\"name\":\"Dom\u016f\",\"item\":\"https:\\\/\\\/www.sklenarice.com\\\/aktuality\\\/\"},{\"@type\":\"ListItem\",\"position\":2,\"name\":\"Historie\",\"item\":\"https:\\\/\\\/www.sklenarice.com\\\/aktuality\\\/historie\\\/\"},{\"@type\":\"ListItem\",\"position\":3,\"name\":\"Historie obce\"}]},{\"@type\":\"WebSite\",\"@id\":\"https:\\\/\\\/www.sklenarice.com\\\/aktuality\\\/#website\",\"url\":\"https:\\\/\\\/www.sklenarice.com\\\/aktuality\\\/\",\"name\":\"Sklena\u0159ice\",\"description\":\"str\u00e1nky obce z podh\u016f\u0159\u00ed Krkono\u0161 a Jizersk\u00fdch hor\",\"potentialAction\":[{\"@type\":\"SearchAction\",\"target\":{\"@type\":\"EntryPoint\",\"urlTemplate\":\"https:\\\/\\\/www.sklenarice.com\\\/aktuality\\\/?s={search_term_string}\"},\"query-input\":{\"@type\":\"PropertyValueSpecification\",\"valueRequired\":true,\"valueName\":\"search_term_string\"}}],\"inLanguage\":\"cs\"}]}<\/script>\n<!-- \/ Yoast SEO plugin. -->","yoast_head_json":{"title":"Historie obce - Sklena\u0159ice","robots":{"index":"index","follow":"follow","max-snippet":"max-snippet:-1","max-image-preview":"max-image-preview:large","max-video-preview":"max-video-preview:-1"},"canonical":"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/historie\/historie-obce\/","og_locale":"cs_CZ","og_type":"article","og_title":"Historie obce - Sklena\u0159ice","og_description":"Vznik obce Sklena\u0159ice spad\u00e1 do druh\u00e9 poloviny 14. stolet\u00ed, do doby p\u0159ed 600 lety, kdy za\u010dalo soustavn\u011bj\u0161\u00ed os\u00eddlov\u00e1n\u00ed pohrani\u010dn\u00edch hor. V d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed dob\u011b byl zdej\u0161\u00ed pomezn\u00ed prales chr\u00e1n\u011bn jako p\u0159irozen\u00e1 hradba zem\u011b a nesm\u011bl b\u00fdt rub\u00e1n. Postupn\u011b se v\u0161ak toto \u00fazem\u00ed, p\u016fvodn\u011b majetek kr\u00e1lovsk\u00fd, dostalo do vlastnictv\u00ed feud\u00e1ln\u00edch p\u00e1n\u016f, kte\u0159\u00ed ho za\u010dali hospod\u00e1\u0159sky vyu\u017e\u00edvat. Zdej\u0161\u00ed [&hellip;]","og_url":"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/historie\/historie-obce\/","og_site_name":"Sklena\u0159ice","article_publisher":"https:\/\/www.facebook.com\/sklenky\/","article_modified_time":"2014-09-15T20:48:46+00:00","og_image":[{"url":"http:\/\/www.sklenarice.com\/wp-content\/uploads\/2014\/08\/znak.jpg","type":"","width":"","height":""}],"twitter_card":"summary_large_image","twitter_misc":{"Odhadovan\u00e1 doba \u010dten\u00ed":"19 minut"},"schema":{"@context":"https:\/\/schema.org","@graph":[{"@type":"WebPage","@id":"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/historie\/historie-obce\/","url":"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/historie\/historie-obce\/","name":"Historie obce - Sklena\u0159ice","isPartOf":{"@id":"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/#website"},"primaryImageOfPage":{"@id":"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/historie\/historie-obce\/#primaryimage"},"image":{"@id":"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/historie\/historie-obce\/#primaryimage"},"thumbnailUrl":"http:\/\/www.sklenarice.com\/wp-content\/uploads\/2014\/08\/znak.jpg","datePublished":"2014-08-16T13:39:39+00:00","dateModified":"2014-09-15T20:48:46+00:00","breadcrumb":{"@id":"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/historie\/historie-obce\/#breadcrumb"},"inLanguage":"cs","potentialAction":[{"@type":"ReadAction","target":["https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/historie\/historie-obce\/"]}]},{"@type":"ImageObject","inLanguage":"cs","@id":"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/historie\/historie-obce\/#primaryimage","url":"http:\/\/www.sklenarice.com\/wp-content\/uploads\/2014\/08\/znak.jpg","contentUrl":"http:\/\/www.sklenarice.com\/wp-content\/uploads\/2014\/08\/znak.jpg"},{"@type":"BreadcrumbList","@id":"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/historie\/historie-obce\/#breadcrumb","itemListElement":[{"@type":"ListItem","position":1,"name":"Dom\u016f","item":"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/"},{"@type":"ListItem","position":2,"name":"Historie","item":"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/historie\/"},{"@type":"ListItem","position":3,"name":"Historie obce"}]},{"@type":"WebSite","@id":"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/#website","url":"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/","name":"Sklena\u0159ice","description":"str\u00e1nky obce z podh\u016f\u0159\u00ed Krkono\u0161 a Jizersk\u00fdch hor","potentialAction":[{"@type":"SearchAction","target":{"@type":"EntryPoint","urlTemplate":"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/?s={search_term_string}"},"query-input":{"@type":"PropertyValueSpecification","valueRequired":true,"valueName":"search_term_string"}}],"inLanguage":"cs"}]}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/17","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17"}],"version-history":[{"count":7,"href":"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/17\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":656,"href":"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/17\/revisions\/656"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/15"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.sklenarice.com\/aktuality\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}